Kdybyste měli navigátorský talent provázeli byste lodě celých čtyřicet let, aniž by vám někdo zaplatil? Nemusíte odpovídat. Kdybyste patřili mezi nejlepší námořníky světa vrátili byste se ke své práci, za kterou jste už jednou inkasovali ránu z pistole? Vy možná ne, ale Jack takový byl. Vynikající plavec i geniální navigátor. Pracoval obětavě celý život a provázel plavidla nebezpečnými vodami u Nového Zélandu, aniž by ztratil jedinou loď. Nikdo mu nikdy nezaplatil. Podivný přítel, jen co je pravda. A zcela vyjímečný. Jack byl totiž - delfín.

Tak zvaný Francouzský průliv, kde byl Jack doma ...Místo, kde Jack byl doma
V okolí Nového Zélandu řádí větry prohánějící se mezi ostrovy, řekl kdysi D'Urville. Nejde o rozsáhlou oblast, ale o místa velice nebezpečná, kde se vyskytují korálové útesy, podmořská skaliska, mořské víry a proměnlivé podmořské proudy, zavádějící zde odjakživa plavidla do neštěstí. Námořníci měli z těchto míst hrůzu, ale pak přišlo období, kdy se celých čtyřicet let v této oblasti nikomu nic nestalo, a to jen díky Jackovu navigátorství.

Příběh ze škuneru Brindle
Škuner Brindle plující z Bostonu do Sydney s nákladem bot a strojního zařízení se snažil obezřetně prokličkovat jedním tamním průlivem v březnu 1871. Ráno bylo příliš bouřlivé, takže kapitán i posádka zbledli obavami. Náhle se na lodním boku objevil nezvykle velký delfín, vyskakoval a tvářil se tak, jako by ho těšilo setkání s námořníky. Jeden z mužů si spletl delfína s velrybím mládětem a chtěl ho harpunovat. Kapitánova žena tomu naštěstí včas zabránila. Jen zásluhou hravého delfína se Brindle toho bouřlivého rána prosmekl zrádnými vodami, aniž by se třeba jen vláskem dotkl dna úžiny.

Zápisy v lodních denících prokazují, že se od toho dne ona oblast stala pro námořní dopravu bezpečnou, a to jen jen díky navigátorství lidem nakloněného delfína. Námořníci jej pokřtili na Jacka a jeho navigátorské mistrovství se stalo proslulé ve všech mořích. Kapitáni i posádky o něm hovořili jen s vděčností, protože je vždy naprosto bezpečně provedl obávanými vodami. Čtyřicet let potkávaly lodě Jacka, on jim vždy stejně přátelsky posloužil, a navíc jim ještě předvedl několik skoků nad hladinou. Námořníci i cestující se jej naučili už zdaleka vyhlížet a vždy bouřlivě zajásali, když se objevil. Pro Jacka bylo proplutí Francouzského průlivu naprostou hračkou a lodě se zkrátka držely vždy po jeho boku. Jackovi byla tato práce zábavou, občas si při ní povyskočil nad hladinu, někdy také laškovně na chvíli zmizel, ale pak se zase objevil a vždy dokončil započatou práci a každou loď vyvedl ze zpěněných vod.

Mapa Nčást Nového Zéelandu tzv. Francouzský průliv, kde Jack byl doma,,,Chráněný Jack
V roce 1903 zasáhl jeden opilý cestující z lodi Penguin Jacka výstřelem z pistole. Posádka chtěla střelce na místě lynčovat, takže musel být držen pod zámkem, aby se mu nic nestalo. Hned potom Jack zmizel. Po tomto incidentu zůstala tato loď ve Francouzském průlivu bez služeb navigátora. Mnoho námořníků proto odmítalo podepsat smlouvy o službě na této lodi. Říkali o ní, že je prokletá. Asi tomu tak bylo, protože v roce 1909 Penguin ztroskotal právě ve Francouzském průlivu a došlo přitom k těžkým ztrátám na lidských životech. Jack u toho ale nebyl.
Ale asi za 14 dní se tento neplacený navigátor ve Francouzském průlivu objevil znovu, i když už byl oplakáván jako nebožtík. Městská rada ve Wellingtonu vydala tehdy výnos, který měl Jacka chránit před jakýmikoli útoky a nepřátelstvím. Výnos zavazoval všechny námořníky, aby bděli nad jeho plněním.

Jack sloužil věrně a poctivě, ale i on stárnul. Svůj první navigátorský čin vykonal v roce 1871 a od té doby provedl úžinou tisíce lodí a jistě tím zachránil bezpočet lidských životů. Sloužil dnem i nocí až do roku 1912, kdy náhle a navždy zmizel. Mohl zemřít v důsledku pokročilého věku, nebo se stal kořistí některého ze svých podmořských nepřátel.
Jack neměl svého předchůdce ani následovníka. Funkce lodivoda ve Francouzském průlivu je dodnes neobsazena. Delfín se nesmazatelně vepsal do dějin námořní plavby. Námořníci mu ve Wellingtonu nechali z vděčnosti postavit pomník, který se tu zlatě třpytí na paměť jeho věrných služeb.

Přehled článků