Potápění na Maledivách
Protože v naší “krásné“ České republice, panuje na přelomu roku dost nevlídné počasí, je nejlepší v tuto dobu alespoň na krátko změnit destinaci, užít si něco slunce a prohřát ztuhlé kosti a klouby v teplém oceánu. Pokud to spojíte s pohodovou rodinnou dovolenou, zvolíte jako cílovou destinaci Maledivy a přibalíte něco potápěského vybavení, úspěch je zaručen.
Už samotná představa štědrého dne a silvestra u vody zněla lákavě a tak nebylo třeba se dlouho rozmýšlet. Proto jsme se vydali několik dní před štědrým dnem uplynulého roku 2005, na cestu s leteckou společností Condor z Frankurtu n/M, do hlavního města Maledivského souostroví. Po cca 10 hodinovém letu, jsme tedy přistáli v hlavním městě Malé, v cca 10.00.dopoledne místního času, kdy teploměr ukazoval příjemných 32oC. Po dalším, cca hodinovém transferu pomocí aerotaxi společnosti Trans Maledivian Airlines, jsme přistáli na námi vybraném atolu s názvem Velidhu, což byl ostrov o rozměrech cca 400x400m., kde jsme pak strávili příštích 14 dní nádherné dovolené. Námi zvolený ostrov, nebyl naštěstí v roce 2004 vlnou tsunami nijak zasažen a jak jsem měl možnost shlédnout, ani na mezinárodním letišti již nebyly patrné jakékoliv stopy, byť v době našeho pobytu, uplynul od této neštastné události pouze jeden rok.
Po celou dobu pobytu, se průměrná teplota vzduchu přes den, pohybovala mezi 30-34oC ve stínu, s noční teplotou průměrně 28 oC. Teplota Indického oceánu se na povrchu, pohybovala mezi 32-33oC, při svých několika ponorech na korálových útesech, jsem nenaměřil hodnotu nižší než 28oC, v hloubce 23m.
Po seznámení se s místními podmínkami a Diving centrem, které je téměř na každém ostrově, jsem v průběhu čtrnácti dnů, udělal celkem šest ponorů a to na těchto lokalitách:
- Bodu Faru,
- Kuda Farru Thila
- Gemburuga east/west
- Maaya Thila
- Hafza Thila
 Tyto lokality jsou víceméně mírně ponořené, nebo částečně odhalené korálové bariéry, s poměrně silnými proudy a hloubkou do cca 35m. Útesy svažují do hloubky několika platy-většinou kolem 10-20m, na kterých se dá pohodlně potápět a s pestrým podmořským životem. Cena za ponor, včetně výstroje se pohybuje kolem 60USD, včetně vybavení, takže pokud si jako já, vezete kompletní výbavu s sebou(proč si ji taky jinak pořizujeme ne?), dostanete se na cenu kolem 50USD za ponor, včetně lahve a zátěže. Tady musím říci, že s lahvemi to byl trochu problém. K dispozici, alespoň v místě kde jsme byli my, jsme měli pouze 10l lahve (12l jen s Nitroxem) a místní nejevili žádnou ochotu, fouknout do 12l lahve běžný vzduch. Takže bylo jasné, že s desítkou toho ve 20metrech moc nenaděláte a ponor byl tak průměrně do 45min, pod heslem: moc nedýchat.
Celkově se dá na těchto místech pozorovat pestrý život, většinou drobné korálové ryby všeho druhu, k vidění jsou také želvy, delfíni, na některých lokalitách žraloci a manty, na které jsem však bohužel štěstí neměl.
Co ve mně osobně však zanechalo silné zážitky, bylo mnohdy dosti zajímavé chování těch, s nimiž jste šli ve skupině pod vodu. A tak bylo možno shlédnout zajímavé seskoky z lodi na otevřenou vodu bez masek, jež byli potom v panice podávány z lodi místmi maledivci plovoucím potápěčům, marně hledajícím chybějící kusy výstroje. Nezřídka bylo možno spatřit sestup do vody volným pádem jak z letadla bez regulátoru v místě pro které je určen, s 0% obsahem vzduchu uvnitř BCD, jež měl za následek pouze to, že po hlasitém dopadu těla na hladinu, se tato rychle zavřela a vy jste (pokud jste byli připraveni), mohli pod vodou zahlédnout kmitající ruce, hledající regulátor, případně křečovitě držící mechanismus na inflátoru, s výrazem NA HLADINU! ve tváři, ukryté pod maskou s elegantně plandajícím šnorchlem. Titíž potápěči, kteří před pěti minutami, nedůvěřivě hleděli na mé přípravy na palubě lodi, cvičné napuštění a vypuštění žaketu tzv. “na sucho“ a podivovali se nad tím, “kdeže to ten divnej potápěč, co mluví tou neznámou řečí, nosí svůj octopus“, se po provedeném ponoru, snaží dostat zpět na palubu lodi, většinou jeden přes druhého, po 1,5m dlouhém žebříku, s ploutvemi na nohou…..
Tyto výjevy, pravidelně se opakující v průběhu těch mých několika ponorů, byly pro mne osobně nemalým ponaučením o tom, jak se lze také potápět. Také ovšem připomenutím faktu, že ponory, které jsem alespoň já osobně měl prozatím možnost absolvovat, probíhají u nás v jabloneckém D.E.A.W.S. klubu v klidu a naprosté pohodě a že trénování rutinních postupů, ale i krizových situací, není zbytečné.
To bylo jen malé odbočení a možná varování pro ostatní kteří, stejně jako já, přišli poprvé do styku s turistickým byznysem, pod názvem “DIVING IS FUN“, vydají-li se na vlastní pěst poznávat svět pod hladinou.
Abych ale nekončil svůj příspěvek takto. Zcela jistě můžu všem, kteří se rozhodnou Maledivy navštívit a potápět se tam, toto vřele dopručit. Ne nadarmo, se o Maledivách hovoří jako o „Ráji na zemi“ (neplést se zemí kde Zítra již znamená Včera, pozn.autora), všude vládne poměrně pohodová atmosféra, na hony vzdálená od středoevropských poměrů a pobyt na některém z ostrovů, lze mnohdy přirovnat pouze knížce o Robinsonu Crusoe. A máte-li tu možnost, nahlédnout pod hladinu Indického oceánu a alespoň na chvíli se zaposlouchat do podvodního ticha, tak neváhejte. Martin B. Další fotografie naleznete zde... Vloženo: 06. 02. 2006
Seznam akcí
|
|
|
Sraz našeho klubu a přátel aneb pravidelná potápěčská seance 2013.
Potápění pod ledem - leden 2013.
Otužování a potápění na Rumchalpě voda 6st, vzduch -10st.
|
 |
Přidejte ikonu na Vaše stránky
Partneři
 Investiční a realitní společnost
 Hotel a restaurace
 Produktová fotografie, skenování, software
|
4387
